Blog - Deník KBT

O terapii, úzkosti a všem mezi tím. Články, které vás můžou nasměrovat.

Terapie už dávno není jen pro "blázny" nebo "slabochy". A přesto kolem ní koluje tolik mýtů, že spoustu lidí odradí dřív, než vůbec začnou. Pojďme se společně podívat na ty nejčastější a říct si, proč už jim nemusíme věřit.

Panický záchvat může přijít zničehonic. Srdce se rozbuší, dech se zrychlí, ruce se třesou, točí se hlava… a mozek hlásí jediné: "něco je špatně". Můžeš mít pocit, že omdlíš, ztratíš kontrolu, nebo že umíráš. Ale dobrá zpráva je, že panický záchvat sice je děsivý, ale není nebezpečný. A dá se naučit ho zvládnout.

Strach je přirozený. Je to starý, evoluční mechanismus, který nás má chránit. Ale někdy se stane, že začne chránit až moc – i tam, kde už to není potřeba. A v tu chvíli může přerůst do fobie nebo úzkosti, která nás omezuje v každodenním životě. Možná si říkáte: "Tohle už je se mnou napořád."

Kognitivně-behaviorální terapie, zkráceně KBT, je psychoterapeutický přístup, který pomáhá lidem pochopit, jak jejich myšlení ovlivňuje emoce a chování. Možná jste už slyšeli větu jako: "To jsou jen myšlenky, nejsou to fakta." Právě v tomhle duchu KBT funguje – učí nás pracovat s tím, co se odehrává v hlavě, aby se změnilo to, co prožíváme a jak se...

Tyhle věty často slýcháme – a někdy i zaměňujeme. Ale stres a úzkost nejsou totéž. A i když se mohou projevovat podobně, je mezi nimi zásadní rozdíl.

Možná to znáte – objeví se jedna negativní myšlenka a během pár minut už se s ní veze celá lavina. "Zase jsem to pokazil." → "Nikdy nic nedokážu." → "Jsem prostě neschopný." A najednou se necítíte jen smutní nebo naštvaní. Cítíte se jako selhání. Ale co když vám řeknu, že myšlenky nejsou fakta?

Možná jste to už někdy slyšeli – "Tohle bych měl probrat s terapeutem." Ale co to vlastně znamená? Kdy už "to nestačí řešit s kamarádkou" a kdy je naopak ta správná chvíle vyhledat odbornou pomoc Terapie není znak slabosti. Naopak – je to odvážný krok k sebepoznání, změně a úlevě.

Terapie vs. přátelská rada – proč to není totéž. "Mám skvělou kamarádku, ta mě vždycky vyslechne. Potřebuju vůbec terapeuta?" Tohle je častá otázka. A je pravda, že blízké vztahy jsou nenahraditelné. Umí utěšit, obejmout, nabídnout svoje zkušenosti nebo humor. Ale i když může kamarádská rada někdy uklidnit nebo rozesmát, není to totéž jako terapie....

Rozhodnutí začít terapii bývá často spojené s nejistotou. Co mě čeká? Co budu říkat? A jak to vlastně celé funguje? V tomto článku vám přiblížím, jak vypadá spolupráce v rámci kognitivně-behaviorální terapie (KBT) – přístup, ve kterém aktuálně pracuji.