Zbavím se někdy svých strachů a fobií?
Strach je přirozený. Je to starý, evoluční mechanismus, který nás má chránit. Ale někdy se stane, že začne chránit až moc – i tam, kde už to není potřeba. A v tu chvíli může přerůst do fobie nebo úzkosti, která nás omezuje v každodenním životě. Možná si říkáte: "Tohle už je se mnou napořád."
Ale věřte, nemusí být.
Jak poznat, že strach přerůstá hranice:
Omezujete se – vyhýbáte se místům, situacím nebo lidem jen proto, že by mohly vyvolat strach.
Strach neodpovídá realitě – racionálně víte, že se nic neděje, ale tělo i hlava reagují jinak.
Stydíte se za své reakce – třeba když se rozklepete, utečete, rozpláčete… a pak si to dlouho vyčítáte.
Strach se zhoršuje – čím víc se vyhýbáte, tím silnější se zdá. A přidávají se další situace, kde vám není dobře.
Cítíte se v pasti – protože víte, že to nechcete, ale nevíte, jak z toho ven.
A co když existuje cesta?
Strachům se nemusíme postavit silou.
Někdy stačí vědět, že na to nejsme sami. A že existují metody, jak s nimi zacházet jinak – jemněji, bezpečněji, krok za krokem.
V kognitivně-behaviorální terapii se na strachy díváme jako na naučené vzorce, které se dají pomalu přepsat. Ne přesvědčováním, že "se to určitě nestane", ale reálnou zkušeností, že to zvládnete.
Pracujeme například s tzv. behaviorálními experimenty – malými kroky, které vám pomáhají ověřit si, že obávané situace nejsou tak nebezpečné, jak se zdají. A hlavně – že vy sami máte sílu s nimi být.
Pokud vás strachy v životě brzdí, není ostuda říct si o pomoc.
Je to první krok ke svobodě. A já vás na té cestě ráda doprovodím.
🤍 Lucie – KBT terapeutka